Hrad Vaduz

Hrad Vaduz, dříve také zvaný Hohenliechtenstein, je oficiální rezidencí lichtenštejnské knížecí rodiny. Nachází se na skalnaté plošině nad Vaduzem, stejnojmenným hlavním městem Lichtenštejnského knížectví. Je to soukromé sídlo, nepřístupné veřejnosti. Panující kníže zde přijímá oficiální návštěvy.HistorieNejstarší částí hradu je čtverhranný bergfrit (obranná věž) z 12. století, situovaný na východní straně. Má více než 4 metry silné zdi a vchod ve výši 11 metrů nad zemí. Poprvé je hrad písemně zmíněn (1322) v zástavní smlouvě na 400 stříbrných marek, za něž hrabě Rudolf z Werdenbergu-Sargansu hrad zastavil fojtovi Oldřichu z Matsche.Titul hraběte z Vaduzu vznikl roku 1342 následkem rozdělení následnictví. Hrabě Hartmann III. z Werdenbergu se na zámku usídlil a tím se Vaduz stal rezidencí místní linie vládců. Hradní kaple svaté Anny byla v průběhu celého středověku vícekrát upravována. Během švábské války byl hrad roku 1499 vypálen vojáky Švýcarského spříseženstva.Lichtenštejnové koupili hrad Vaduz spolu s okolním panstvím roku 1712 od vorarlberských hrabat z Emsu. V roce 1719 římskoněmecký císař Karel VI. spojil panství Schellenberg s vaduzským hrabstvím a vytvořil tak Knížectví lichtenštejnské. Hrad (jeho západní část) sloužil jako sídlo zemského fojtství v letech 1712–1732. Roku 1838 tu byly zřízeny kasárny se stálou posádkou.